neděle 6. března 2016

láska jménem Rileyroos



Miluju je!
A Vilík naštěstí taky :)

Jsem ráda že jsem se v obouvání rozhodla jít směrem barefoot. Veřím, že nejlepší co jsem mohla vybrat pro nožky své i  našich dětí. Od chvíle co se Vilík postavil jsem mu pořídila capáčky .. klasika u které začíná téměř každý. Každopádně když se z něj stával větší a větší chodec, pořizovala jsem stále další a další boty, nicméně jsem nenašla žádné, které by mne uchvátily tak, že bych měla v plánu koupit jednoho modelu i tři čísla dopředu do zásoby  - protože jsou úžasné a jsem spokojená tak jak jsem ještě nebyla.
Upřímně .. na obrázku v eshopu mne moc nezaujaly .. byla jsem trošku skeptická protože se mi vzhledem nijak extra nelíbily .. každopádně jsem byla velmi mile překvapena, když dorazily. Byly hezké! :) :)  ... to se mi často nestává, spíš je to naopak .. obrázek je hezký ale naživo nic moc. Každopádně tady pravý opak. Boty jsou nádherně ohebné do máslova i když si paradoxně myslím že vydrží téměř jakoukoli zátěž.
Rozhodně doporučuju jako celoročky co vydrží i nějaké to brouzdání rosou. 

Pořídili jsme ZDE a jsem spokojena jak s radami paní majitelky, tak rychlostí a odeslání. 

Být vámi tak neváhám a jdu do nich!










4 komentáře:

  1. Díky! Brousím si zuby na ty hnědé balerýnky:).

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den, také jsem na tuto značku koukala a souhlasím že na vašich fotkách vypadají mnohem líp než na webu. Ale pro holky tam žádné nemají, jen otevřené baleríny :-(

    OdpovědětVymazat
  3. Nemáte někdo zkušenost jestli se baleríny unosí nebo jsou lepší pak už sandálky?

    OdpovědětVymazat
  4. Přeji hezký den. Vidím, že barefoot směr teď dost letí a trošku se toho děsím a děsím se příspěvků všude za 10 až 15 let. Já jako malá chodila opravdu extrémně často (na tu dobu) bosky... ale po tvrdém (tedy chodníky, betonový dvůr, doma tvrdé podlahy, venku ještě udusaná hlína). V rodině lehce genetická zátěž na příčně plochou nohu. Následky jsou dost blbé, chodím jen díky speciálním drahým botám a trpěla jsem už v 25 letech. Nejhorší období mého života bylo to, kdy jsem nikam nemohla dojít a viděla, že možná nebudu pořádně už chodit (a život teprve před sebou). Teď? Smutně se dívám na podpatkové boty, kterou jsem si koupila a nosila jeden jediný den - na svoji svatbu. Jinak je nesmím. Ale chodím... doktoři mi říkali "jo, chodit bosky je zdravé, ale na PŘÍRODNÍM povrchu (les, louky, nepravidelné cestičky s nerovnostmi, písek), na tvrdém betonu, na to prostě člověk evolučně není připravený..."

    Já vím, že jsem proti tomu směru asi dost osamocený hlas, ale opravdu prosím, zjistěte si pak alespoň, zda Váš syn nemá náběh na příčně plochou nebo plochou nohu... to by mu barefoot na běžné nošení (chodníky, silnice, tvrdé podlahy doma) spíše uškodil než pomohl...

    OdpovědětVymazat